| |
|
| Životní příběh =o) | | To, že Paprsky nejsou jen o zpívání a hraní, mnozí z vás tuší. Kromě dalších hudebních činností, ale taky různých vylomenin, přátelských akcí, jsme se rozhodli podpořit pár lidiček, kteří to opravdu potřebují... |
Při zrodu této myšlenky jsme sice byli přesvědčeni o tom, že adopce na dálku bude dobrou věcí, ale realita předčila veškerá naše očekávání... Ale teď pěkně od začátku. Asi před 8 lety jsme se rozhodli, že podpoříme chlapečka z Ugandy a holčičku z Indie. A tak se taky stalo, vybrali jsme si Abdula a Akshatu. Od té doby uplynulo pár let, během kterých se nic závratného nedělo, běžný kontakt s adoptovaným dítětem - "zaplatíte", pošlete si vzájemně pár dopisů, navíc dostanete nějakou tu fotku. Abdul sice nebyl žádný premiant, do školy občas i nepřišel, ale držel se. Změna přišla asi před dvěma roky. "Oznamujeme Vám, že Váš adoptivní syn Abdul byl vyřazen z naší evidence kvůli přestupku, jež provedl (s celou rodinou se někam odstěhovali a nenahlásili to). Můžete si vybrat jiné dítě se seznamu..." A tak jsme si tedy vybrali Waltra, šikovného třeťáčka, který chodí rád do školy, navíc nám píše skoro co 2 měsíce... Během letošního koncertního turné nás čekalo překvapení. Šli jsme zkontrolovat paprmail a našli tam psaní od Abdula. Při čtení vzkazu přicházelo jedno překvapení za druhým... "Ahoj, moc vás zdravím z Ugandy... studuji mezinárodní univerzitu v Kampale, obor žurnalistika" ... "děkuju Vám z celého srdce za pomoc, jež jste mi poskytli ... budu Vám celý život vděčný" ... od tohoto mailu se rozjela naše vzájemná komunikace, ze které máme radost. Protože co víc si přát, než vidět plody, ke kterým mohla vést třeba i naše malá pomoc. A tak nyní i vidíme, že to má smysl! | | | (Paprsky /mluvčí Jana K.=o)/, 28.7.2010 v 11:05 hod.) |
|
|
|
